Galerie&snooker kafé KOULE
 | ||
Turnaj o Zlaté Trenky V.
  Turnaj o Zlaté Trenky V. se konal v týdnu od 10. 9 do 17. 9. kdy probíhaly závěrečné boje kromě finále. To se vzhledem k nečekaným zdržením muselo odložit na sobotu 22. 10.
Hrálo se klasickým způsobem Play off. Turnaje se mohl účastnit kterýkoli kulečníkový hráč/ka bez ohledu na věk, pohlaví nebo národnost nebo rasu.
Startovné bylo naposledy 100 Kč. Všichni účastníci měli nárok na 50 % slevu na jednu permanentku na 10h na stole v Kouli. Zápasy byly na best of 3 (dva vítězné hry/framy) na plný počet 15 červených koulí bez časového omezení. Důležité a vesměs známé vnitřní změny v pravidlech byly: Protože všechny zápasy probíhaly pod dohledem rozhodčího, po zablokování do snookeru mohl hráč vrátit soupeře po chybě maximálně 3x. Jakmile hráč potřeboval dva originální snookery k otočení zápasu, hra/frame byl připsán vyhrávajícímu.
 V prvním zápasu turnaje se setkali dva noví hráči, kteří do Koule nechodí dost dlouho na to, aby se navzájem poznali. Ovšem jejich osobní rekordy z náběhů (Robert tehdy 23 a Míra 18) napovídaly, že se bude na co koukat. A opravdu. V první hře měl Míra překonat svůj rekord v jednom náběhu, když byl již po dvou černých na lehčí modré kouli, ale zápasové napětí mu vposled strhlo ruku a skončil na čísle 17. To jsme ještě nevěděli, že kdyby Míra tuto modrou dal, mohl tím vyhrát soutěž o nejvyšší náběh turnaje. Robert se zřejmě nemohl tak brzy ráno rozehrát, protože postupoval po jedničkách. Jak se ve snookrovém žargonu říká, jeden bod, žádný bod. Obzvláště, když červené potřeboval nutně proměnit na vyšší bodový zisk, každá další mu více a více chyběla. Přesto k závěru postupně dotahoval a poznenáhlu byl na frameballové růžové kouli. Jenže musel hrát s hrabičkami a ty nestihnul zvednout a rozhodčí už hlásil faul za šest pro Míru. Pak si ještě jednou potopil Robert růžovou s faulem, když mu na druhé straně mantinelu zapadla i bílá koule. Tím Mírovi dal 12 bodů v pro něj nejnevhodnější chvíli. Míra pak dorazil po dlouhých jistotách i černou, a vedl 1:0.
 Druhý frame byl ještě napínavější. Strhující závěr zvedal diváky ze sedadel, jak by řekl televizní komentátor. Robert ve snaze olíznout růžovou kouli do středu minul a odrazem o mantinel zasáhnul černou – 7 bodů pro Míru. Pak nastal osudový okamžik zápasu. Míra hrou o mantinel růžovou téměř potápí, ale koule se vymlela a zůstala přímo před kapsou. Pár setin milimetru v cestě růžové kouli chybělo k tomu, aby Míra pohodlně dorážel černou, porazil Roberta 2:0 a postoupil. Avšak Robert trestal a o černou už se nehrálo.
 Ve třetí rozhodující hře už štěstí definitivně Míru opustilo. Jakkoliv zahrál, vše zůstávalo jako zázrakem před kapsou a Robert už jen uklízel nepořádek. Když se pak Míra s přemírou snahy pokusil přidat na síle, aby dál nenahrával, vyklepával i jisté koule, nebo se mu bílá zavrtala do kapsy. Robert se naopak rozjel a začal potápět dálky a bylo rozhodnuto.
Robert: Míra 56:65, 41:33, 47:4 Další ze zápasů zahrál držitel 2. Zlatých trenek Javor s novým hráčem Martinem Píbrem, který toho dne hrál snooker tak po páté v životě. Los je los, co naděláš, řekl si a šel bojovat. Hromada snookrů a vracení se vršila. Javor si chtěl koupit štěstí, ovšem nakonec koupil ořezávátko na špičku tága, které asi také nosí štěstí. Javor vyhrál první hru.
 Druhý frame už Martin neměl co ztratit a ukázal, že mušku má a míří mu to parádně. Několik opravdu dalekých koulí si vysloužilo i aplaus. Bohužel po jedné to nejde vyhrát, aspoň proti Javorovi ne. Vyhrála zkušenost a oproti Martinově skromným zkušenostem až gigantická vyhranost Javorova. V obou případech byl ohlášen konec hry ve chvíli, kdy Martin potřeboval již druhý snooker. Přesto se Martin rozhodně ukázal v dobrém světle, a kdo ví, jaká by byla jeho dráha turnajem, kdyby hned na začátku nehrál s favoritem favoritů.
 Javor: Martin P. 53:18, 51:15
Pak se tedy setkali dva vítězové předchozích duelů Robert a Javor v prvním čtvrtfinále turnaje. Vítěz měl zaručené minimálně 3 hodiny zdarma na stole v Kouli a oba už věděli, že ten kdo prohraje, neodchází s prázdnou, protože obdrží poukaz k 1 hodině zdarma na stole v Kouli jako odměnu za postup.
 Papírově slabší ovšem po celou dobu první hry vedl. Javora zachránil těžký snooker za žlutou kouli, kde si nahrabal kýžených 12 bodů. Přesto když potopil se štěstím Nkem modrou, rozdíl byl 13 bodů. Javor ale v závěru z těžké pozice potopil růžovou i černou a tak dorovnal skóre. Černá se vrací na stůl, chvíli se brání, ale nakonec podléhá Javorovu šťouchu a excelentní ukázka obratu v zápase nevýslovně psychicky vyčerpala jak diváky, tak hráče samotné.
Na začátku druhého framu se nás rozhodnul navštívit vítr a shodil reklamní tabuli z okna na Robertův stůl. Po dlouholeté barmanské praxi má naštěstí všechny věci vodotěsné. Pivo na staré křídě ho donutilo si koupit novou. A přálo mu štěstí, neboť hned z první příležitosti dal dvě černé, a když přišel ke stolu opět, k úžasu všech to zopakoval. Rázem tak vedl 32:0 a to se těžko obrací. Po té přišel souboj s vosou. Rozhodčí Pepa spíše couval, než bojoval, až statečný Javor jednou pořádnou ránou proradnou vosu skolil. Pepa jí pak zašlápnul a tvářil se jako její jediný přemožitel.
 Když Javor po několika marných snahách viděl rozmístění koulí na stole, rozhodl se vzdát hru a raději začít nanovo rozhodující bitvu.
 Tato hra byla ještě divácky zajímavější, protože se stala přehlídkou blokování do snookrů a ještě více pak úniků z nich. Teprve zde se naplno projevily Robertovy schopnosti nadřené stovkami hodin hry karambolu. Nikdo z hráčů, ba ani věhlasný Bobeš, jehož jsme v turnaji tentokrát museli oželet, nedokáže takové úniky o tři, ba i o čtyři mantinely. Javor s ním zdárně držel krok, byly to opravdové čáry máry. Ani jeden ze snookrů nevynesl jediný bod jeho strůjci. Pak ale přišel nečekaný konec v podobě barevné dohrávky.
 Pro o malinko vedoucího Roberta byla modrá frameball, jenže on přes dlouhý mantinel doslova smetl růžovou a černou dohrál triumfálně na střed. Poslední tři koule představují 18 bodů a to se prozatím stalo nejvyšším náběhem turnaje.
Robert : Javor 54:61, 57:19, 69:28
Bohužel až od čtvrtého zápasu jsme měli k dispozici web kameru s vysokým rozlišením, protože se organizátoři turnaje, Eva s Pepou rozhodli zaznamenávat takovou podívanou. Hráli Gáďa s Martinem Bartošem. Oba dva k nám zavítají jen poskromnu, ale turnaj by nevynechali.
 Martin za těch pár tréninků učinil velké pokroky a schovával pěkně bílou aby bodoval vracením do snookrů. Gáďa ale pokaždé unikal na vyšším procentu potopených koulí a když se v závěru Martinovi nezdařilo schovat růžovou za černou, byla z toho nahrávka a Gáďa trestal.
 Oba dva se trápili nepřesnostmi, ale na obou stranách padlo i několik nádherných potopení. Ani jeden z aktérů tohoto zápasu nemusí klopit hlavu a oba ukázali, že jejich hra leží ještě na samém začátku, daleko od jejich opravdových schopností, ze kterých až mrazí. Martin pogratuloval vítězi se stejným úsměvem sportovce, se kterým prošel celým zápasem. To je mu ke cti a my se těšíme na jeho čas, který teprve přijde.
Gáďa : Martin B. 69:28, 66:42
Vláďa pak měl sehrát zápas s Lukášem, ale ten se bohužel rozstonal a jeho indispozice se nezlepšila ani v poslední chvíli před zápasem. Lukáš je sparing Martina B. a nehraje snooker nijak dlouho. Přesto se odvážně přihlásili o své místo mezi elitní šestnáctkou, která si to měla rozdat o páté Zlaté trenky. Jména obou byla vložena do losovačky horní poloviny pavouka. Již jsme nestihli zachránit věc náhradníkem, takže jsme museli tento duel skrečovat ve prospěch Vladimíra.
Druhé čtvrtfinále sehráli spolu rozehraný Gáďa a poněkud méně rozehraný Vláďa, jehož postup byl automatický. Gáďa byl opravdu rozehraný a prakticky stylem start cíl vyhrál první hru. Vláďa se ještě nerozehřál na svou provozní teplotu a než unikl z nechtěného Gáďova snookru, prohrával 1:0.
Ve druhé hře, která byla o poznání vyrovnanější, avšak Gáďa měl navíc štěstí, protože Vláďovo vyklepané koule zpravidla končily mezi bílou a kapsou v úhledné řadě. Jenže on ty lehké nedával zdaleka tak, jako ty opravdu těžké dálavy. Na to, že hraje snooker jednou za půl roku vždy na našem turnaji jeho ovládání bílé koule a potápění se blíží často úrovni těch, kteří trénují skoro denně. Navíc když už Gáďa něco nedal, místo nahrávky to byl snooker pro Vláďu. Jeho vedení uvádělo Vláďu v zoufalství a zdálo se, že už ho nic nezachrání. A přece. Gáďa v závěru dal bílou kouli a pak na barevné dohrávce ještě naprosto nešťastně utopil dvě bílé na před předposlední modré kouli – každý faul za 5 bodů. Načež dostal Gáďa další snooker Vláďa si tím vynutil další faul za 5. Tím vyhrál druhou hru a rozhodovalo se ve třetí.
 Ani rozhodující hra nebyla prosta vynucených faulů, na kterých oba z hráčů vyráběli body jako smyslů zbavení. Vláďa se ujal vedení o 15 bodů, ale Gáďa dal několik dálek a pak přidal náběh 15 bodů a otočil to. Ke konci však Gáďa dal 3x za sebou bílou a stav se zase otočil. Vláďa pak dal všechny barevné koule až na framebolovou růžovou. Tu potopil Gáďa a drama vrcholilo o černou kouli v posledním rozhodujícím framu. Ani tentokrát Gáďa nedokázal uhlídat bílou a tímto smolným faulem za 7 bodů uzavřel své působení na turnaji. Celkem za tři framy dal Gáďa neuvěřitelných 9 bílých koulí, což je smůla, přes kterou nejede vlak. I přes to měl nepočítaně šancí Vláďu porazit. Pepa jako rozhodčí se opravdu zapotil, aby vrátil vždy situace do stejné pozice. Ze všech zápasů pro sebe právě tento vyhodnotil jako nejtěžší.
Vláďa : Gáďa 34:58, 64:54, 51:42
Hlavní den turnaje začal brzy ráno zápasem mezi Evou a Honzou.
 Téměř všechny strky se hrály na jistotu a od začátku bylo jasné, že kdo dříve udělá chybu, ten bude mít hodně práce, aby mohl odčinit, co napáchal. Čas neúprosně ubíhal a bylo jasné, že se bude hrát velmi dlouho. První hru si Eva potopila sice pět červených koulí, ale to bylo všechno. Žádná barevná jí nebyla souzena. Raději hru vzdala a šlo se do druhého framu.
Ten se odehrával stejně až na to, že oba spolu drželi krok. Zatímco Honza potápěl sem tam nějakou tu zelenou, nebo hnědou, Eva si vzala 8 bodů za 2 bílé koule a dalších 12 za dokonalý snooker.
 Pak ale Honza proměnil poslední červenou s růžovou koulí a to ho vrátilo do zápasu. Barevná dohrávka se začínala za vyrovnaného stavu. Eva dala dlouhou žlutou a pak i zelenou přes hrabičky, ale vyklepala z těžkého úhlu hnědou před středovou kapsou a Honza jí vymyslel neúprosný snooker, který jí stál 12 bodů.
 Pak ale zvrátila nepříznivou situaci jedním zátahem dlouhou hnědou a ještě obtížnější modrou kouli s krásným přívodem na růžovou, kde využila černé koule jako brzdy. Ona růžová byla pro tento okamžik stěžejní a Eva to moc dobře věděla. Těsně vyklepala a Honza pak svou jistou hrou upěchoval obě zbylé koule do kapes. Bílá si po potopení černé ještě zatancovala ve žluté kapse, ale nepadla a tak bylo po zápase.
Honza : Eva 43:5, 54:43
Pak ke svému duelu nastoupili dva sparingpartneři, kteří ještě s Martinem Píbrem chodí na snooker společně. Byli to Eda a Láďa Gyaragi.
 Bohužel los je los a jeden musel z kola ven. Jako rozhodčí působil pro změnu Vláďa, který vystřídal Pepu, jemuž se s přibývajícími hosty kupila práce za barem. Půl hodiny vypadala situace vyrovnaně, ale kdykoli Láďa dal nějaký hezký náběh, nevyhnul se zbytečné chybě, která ho stála body. Vytvořil si mnoho šancí, ale málokdy je dokázal v zápasové vřavě zužitkovat a po jednom se těžko vyhrává.
 Pak ho Eda postavil do neřešitelného snookru za růžovou, kterému se u nás říká satanáš. Červená byla navíc v klubku barevných koulí a tak Eda vyinkasoval dalších 12 bodů. Hned na to Eda udělal totéž a využil tak situace postavení koulí a bral na Láďovi dalších 8. S tím se Láďa rozhodl dál nepokračovat a dát novou hru.
 Druhý frame vypadal úplně stejně. Půl hodiny bylo vše vyrovnáno. Pak přišlo několik párů koulí, které potopil Eda, který byl v tu chvíli na koni. Láďa už trochu znervózněl, když mu spadla bílá koule a i když se snažil vrátit body snookrováním, Eda netrefil jen výjimečně. Láďa si sice dal žlutou véčkem, ale zbytek dohrávky patřil Edovi.
Eda : Láďa G. 58:16, 50:22
Dalším zápasem byl souboj Pepy s Ondrou, který soudcoval Honza. Ondra se dostal do pavouka jako náhradník na divokou kartu.
 Los je los a zde se setkal žák se svým učitelem, i když to tak ze začátku nevypadalo. Pepa dal totiž hned 4 fauly za sebou. Poznenáhlu ale srovnal náběhem 14 bodů, ve kterém se na patnáctém bodu na sebe velmi naštval, neboť mohl pak potopit modrou a měl by zatím nejvyšší náběh turnaje. Zatím totiž stále zůstávala tato odměna v rukách Roberta, kterému se povedlo vyřadit Javora smetením posledních tří koulí. Ještě 13 přidal, ale hra již byla příliš rozkouskovaná a další možnost Pepa nedostal, neboť po zmizení žluté už Ondra potřeboval dva snookry.
 Druhou hru už byl Pepa jednoznačně na koni a šlo mu jen o to, jak urvat cenu za nejvyšší náběh turnaje. Nejdříve dvakrát skončil černou. Pak už přidal k černé modrou. Následovala obrovská šance, kdy dvěma těžkými červenými udržel bílou na černých. Náběh mohl pokračovat do nekonečna, ale druhá černá nepropadla a Pepa, nejen že byl v pozici pro další nahrávku, ale byla by to v pořadí třetí černá a to stačilo na nejvyšší náběh turnaje.
 Pepu to natolik rozrušilo a rozproudila se mu krev, že se musel rychle převléknout, jinak by asi zlomil tágo, nebo rozkousal stůl. I tak Ondra už nedokázal jeho náskok dohnat a stav ani tentokrát nedovolil dohrávat barevnou dohrávku.
 Ondra ale předvedl připravenost, odhodlání a hlavně radost ze sbírání závodních zkušeností a je příkladem pro všechny slabší hráče, kteří mají vše teprve před sebou. V tréninku tento ještě hoch překonal hranici třiceti bodů a na jeho nástup na scénu nejlepších se nezadržitelně blíží.
Pepa : Ondra 55:25, 55:20
Následoval zápas Martina Pospíchala, kterému díky jeho synovi a jmenovci říkáme starší, proti nastupující generaci Pepových svěřenců Filipovi. Sudího si vyzkoušel opět Vláďa. Oba si vytvořili mnoho šancí, ale barevnou kouli nikdo ne a ne potopit. Ještě za stavu kdy zůstala jediná červená koule na stole, byly síly vyrovnány. Pak Filip onu poslední červenou proměnil s černou koulí za 8 bodů a vše se pomalu začalo sklánět na jeho stranu.
 Martin neblokoval, snažil se potápět a z toho vznikaly nahrávky, které Filip proměňoval. Martin sice získal 5 bodů za snooker na modrou, ale pak se opět pokusil potopit a byla z toho nahrávka přímo před díru. Stejně nakonec skončila i růžová a bylo rozhodnuto. První hra trvala 22 minut, takže vše proběhlo v úctyhodném tempu.
Druhý frame byl o moc opatrnější. Po padesáti minutách byl stav 22:20 pro Filipa a šlo se teprve do posledních tří koulí barevné dohrávky. Ta trvala ještě dalších 10 minut. Martin se pokusil o riskantní snooker, ale modrou místo toho představil před kapsu a Filip trestal. Ještě na růžové kouli měl Martin možnost stav zvrátit. Stála sice u kapsy, ale musela být hrána přes celý stůl. Vyklepání bylo osudové. Růžová doputovala těsně před středovou kapsu a Filip si jí už nenechal ujít, i když jí musel hrát s hrabičkami. Později se ukázalo, že Martin chtěl mít zápas rychle za sebou a také se na něm podepsala únava z předchozí noční v práci. Filip nevypadal o nic svěžejší, ale díky soupeřově neopatrnosti vyhrál s přehledem zkušeného harcovníka a ne mladého začínajícího hráče.
Filip : Martin st. 39:21, 43:31
Čtvrtfinalisté dolní poloviny pavouka tedy byli jasní. Kromě Filipova postupu všichni postoupili celkem podle očekávání. K prvnímu duelu nastoupili s malým předstihem vzhledem k původnímu plánu Honza a Eda. Rozhodčím zápasu byl Javor. Držitel posledních Zlatých trenek se tak utkal s čerstvým hráčem Edou, který k nám sběhnul z poolbilliardu, v němž je podle dosažených výsledků opravdu dobrý. Avšak proti Honzovi zřetelně nastoupil s velkým respektem a kupil chyby, které normálně nedělá. Honzovi pozoruhodně vylétla koule zpět do stolu po tvrdém nárazu o vnitřní okraj kapsy a podobnou podívanou pak vyrobil Eda, aby ukázal, že to umí. S hrabičkami se pokoušel o tahák a bílá mu přeskočila nejen cílovou kouli, ale i kapsu, do níž mířil, a málem rozlila Ondrův nápoj, kdyby se mezi tím Ondra nepřesunul k vedlejšímu stolu. Po pravdě se toto na stole stává opravdu zřídka. Za celé roky, co se v Kouli hraje snooker se to stalo jednou dvakrát. A teď hned dvakrát do framu. Honza si potom dal dvě růžové a jeho náskok se počítal na desítky. Ještě na stole zbývala barevná dohrávka od zelené koule a Eda už potřeboval snooker spolu s potopením všech koulí na stole, aby nepříznivou situaci zvrátil. Zelenou potopil a snooker se mu také povedl. Bohužel pro něj, protože jej potřeboval, nemohl ho vracet a popravdě, body z něj šly sbírat velmi dobře, protože hnědá stála hluboko v poli, zatímco bílá byla povážlivě blízko za modrou. Po pár strcích se povedl snooker Honzovi a Edu donutil chybovat. Ani ho nepotřeboval vrátit, protože koule se zastavili tak, že Honza ukázal svou nejsilnější zbraň – ovládání bílé – a vytvořil nový originální snooker, který donutil Edu vzdát hru a zkusit štěstí v druhém framu.
 Tam se mu začátek vydařil. Potopil dlouhou červenou s dokonalou nahrávkou na černou. Tu sice dal, ale z černé se přihrává opravdu špatně. Honza mu ale pomohl, když brzy potopil na modré bílou. Pak ale zahrál červenou zdarma a bílou zalepil za hnědou blízko rozstřelového mantinelu. Tentokrát se to Edovi na druhý pokus podařilo a nepřímo rozlil Ondrovi pití bílou koulí, kterou dvakrát vytlačil ze stolu a neopatrný Javor zády drcnul do stolu. Snooker za plný počet 12ti bodů vrátil Honzu do hry. Když přidal černou, pokusil se o žlutou do středu, ale místo toho umístil nechtěně bílou za černou tak dokonale, že Eda musel odevzdat dalších 12 bodů. Eda už musel snookrovat, ale místo toho dostal poslední ránu Honzovým nemilosrdným snookrem za černou. Ta znamenala, že Eda se vzdálil na druhý snooker a jeho první pokus o postup do semifinále pro něj skončil prohrou. Otrkal se ale a ti, kteří sledují jeho pokrok nejen v české snooker lize hovoří o novém možném adeptovi na trofej nejvyšší.
Honza : Eda 51:26, 58:26
Poslední čtvrtfinále spolu sehráli Pepa s Filipem. Jejich zápas řídil Javor. Bohužel to už táhlo na 19h a čekaly nás ještě obě semifinále a finále. Protože Robert musel na večer do práce, jeho semifinálový zápas Vláďou se udál přednostně v odpoledních hodinách. Ale abychom zachovali chronologii turnaje, povíme si o něm, až bude na řadě. Pepa vyhrál los a začal rozstřelem, kterým vůbec netrefil červené koule. Filip ho nechal opakovat a on tentokrát zasunul bílou rovnou do díry u černého mantinelu. Evička se Pepu snažila uklidnit, a jako psycholog s ním měla hodně práce. Pepa se vymlouval na zklamání ze zničení možnosti překonat nejvyšší náběh ještě ze zápasu s Ondrou. Ani Filipovi ovšem navztekaný Pepa nepomáhal v soustředění. Ovšem pomalu po dvou koulích se jeho náskok zvětšoval. Navíc Pepa nenechával ani jedinou příležitost Filipovi rozběhnout náběh. Nakonec nedošlo k barevné dohrávce, protože Pepův náskok byl příliš vysoký.
 Ve druhé hře Filip držel Pepu dál od koulí, ale když už z něj nějakou příhru dostal, nedokázal ji potvrdit barevnou koulí. Když pak nedal lehkou barevnou a byl na další červené kouli, Pepa potvrdil a opět trpělivě budoval svůj náskok. Navíc do Koule dorazili Pepovo známí a začali hlasitě fandit. Kromě hráčů a rozhodčího tak v závěru dne bylo přítomno asi deset diváků, vesměs známých hráčů, kteří se přišli podívat. Filip se ještě v závěru pokoušel donutit Pepu k chybám a získat body ze snookrů a nakonec se před barevnou dohrávkou dotáhnul na rozdíl pouhých tří bodů. Ale klid v závěru mohl mít ten, kdo vedl a to se ukázalo jako důležitá psychologická výhoda. Postupně uklidil všechny zbylé barevné a černá tak byla bezpředmětná. Pepa po zápase přiznal, že na konci měl trochu strach, ale užil si to.
Pepa : Filip 57:27, 49:26
Mezi čtyřmi nejlepšími se tedy ocitli tito hráči: Robert vs Vláďa a v dolní straně pavouka Honza vs Pepa. Vláďa se chystal na svého soupeře doma, protože bydlí trochu z ruky až Horní Blatné, musel si postavit menší stůl do podkroví, jako je mají Javor s Honzou.
Pepa zase může trénovat kdykoli je volný stůl v Kouli, protože je její spoluprovozovatel. Jen Robert nemá vlastní stůl a hradí si hodiny v Kouli, kde se ovšem turnaj pořádá.
Vláďa vlétnul na Roberta raketově. Nastřílel si 20 bodů náskok a přidal ještě 9, ale z druhé červené mu nevyšel rozstřel a musel opakovat samosnooker. Tím o svůj náskok ještě nepřišel, ale Robert přesto svého soka tu po dvou koulích, tu vynucením faulu dohnal. Vláďa sice svůj náskok opět získal, ale Robert zahrál na poslední červené velice obtížný snooker za modrou a dvanácti body se znovu přiblížil. Vláďovi se pak podařila velká taktická chyba, protože nevrátil těžký snooker za černou a vzal si free ball, který navíc nepotopil. Potom na hnědou udělal Vláďovi snooker, který mu přinesl dalších 8 bodů. Robert hnědá. Vláďa modrá. Robert růžová a černá se nedohrávala, protože rozdíl byl o 11 bodů.
Druhý frame zase Vláďa začal lépe. Robertovi ale stačilo dát jedinou černou a byl mu v patách. Vláďa pak přidal snooker na poslední červené, ale místo bodů se mu dostalo ještě těžšího snookru.
 Zde se ukázala Robertova průprava z karambolu, protože se nebojí hrát na dvanácti stopé mrše o tři mantinely na přesnost pěti, deseti centimetrů. Nejen že získal 6 bodů, protože Vláďa trefil zakázanou růžovou. Když poslední červenou proměnil na 6 bodů s pomocí daleké modré koule do rohu, ujal se vedení. Vláďa si ho pak snookrem a hnědou zase strhnul na svou stranu a hrálo se o poslední tři koule. Než padla modrá, trvalo to dobrých 15 minut, protože ani jeden nechtěl druhému nahrát ani na velkou vzdálenost. Vláďa se ji nakonec pokusil potopit a vyklepal. Dal ji Robert a v tu chvíli se skóre zastavilo shodně na 37:37.
 Drama vrcholilo na posledních dvou koulích a zase se projevil klid vedoucího hráče jako výhoda. Vláďa musel a vyklepal. Robert docpal růžovou do kapsy a nahrávka na černou byla dostatečně kvalitní.
Robert : Vláďa 63:52, 50:37
Druhé semifinále spolu sehráli Honza s Pepou. Oba hladce postoupili 2:0 přes své soky a zřetelně se nerozehráli ke svému maximu. Tentokrát ale oba museli ukázat nejvíce ze svých dovedností. Pepa na začátku hry potápí omylem modrou a v dalším strku mu padá bílá. Dává tak soupeři opět náskok. Tentokrát 9 bodů. K barevné dohrávce se prokousávali 50 minut po zručných jistotách a tomu odpovídalo vyrovnané skóre. Honza se dostal sice do vedení, když Pepa trefil omylem černou, ale vrátil 10 bodů na těžkém bloku. Pusa od Evičky pro štěstí mu pak pomohla v krásném náběhu dvou haluzí. Žlutou zahrál od mantinelu na délku do žluté kapsy, přičemž žlutá stála nalepená na černé straně, a zelenou o tři mantinely úplně náhodně zase k černé levé kapse. Hnědou se mu podařilo vyklepat tak, že diváci jásali, když utíkala nalepená na mantinelu do žluté kapsy, ale tam se vymlela a zůstala připravená pro Honzu. Modrou opět Pepa potopil s nehorázným štěstím véčkem na délku a byl na růžové. Nakonec potopil i černou a šel do vedení.
 Druhá hra začíná Honzovo perfektním rozstřelem a schováním bílou za zelenou. Pepa trefil zespoda balík o černou a při opakování ještě přidal přihrávku, takže opět dal soupeři náskok 8 bodů. Ty si ale hned vzal zpět, když potopil černou. Následně Honza úžasně vytvořil snooker za hnědou u mantinelu, že kterého fasoval 12 bodů. Potom Javor z nedostatku příležitostí k vytahování koulí z děr lovil (úspěšně) po kavárně mouchy. Co Honza nevydělal na snookrech, to neměl, protože z pokusů o potopení byla pokaždé přihrávka pro Pepu. Barevná dohrávka už nebyla potřeba, protože Honza měl z Pepovo faulů dostatečný náskok k tomu, aby se postavil poslední, rozhodující frame.
Pepa vlétnul do zápasu jako vítr do pšenice a kosil modré koule. Vedl už 20:0, když vyklepal jistou černou kouli kvůli nahrávce. Jeho náskok měl být hrozivější, ale místo toho Pepu tato událost úplně rozhodila. Pak se šlo jen po jedničkách na obou stranách, než Pepa vytvořil na poslední červené snooker za 14 bodů. To mu ale nestačilo a v útočných snookrech pokračoval. Po poslední červené kouli byl stav 48:19 pro Pepu (rozdíl 29 bodů), a hlásil zelenou kouli, která pro něj znamenala (aniž by to tušil) vítězství, vždyť rozdíl na stole už by byl na dva snookry. Neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil. Místo zelené totiž Pepovi do kapsy zalétla bílá. A to nebyl konec. Kdybychom neměli o tom videozáznam, ani by se tomu nedalo věřit. Honza si postavil bílou do rozstřelového déčka a vyrobil snooker, kterým Pepa zaplatil 16ti body.
 Honza si pak mohl vzít freeball. Za žlutou zahrál modrou a náskok byl jako mávnutím kouzelného Honzova tága zkorigován na 7 bodů. Přestože zůstala na stole celá barevná dohrávka, Pepa úplně ze ztráty náskoku oněměl a jeho muška byla ta tam. Uvědomil si náhle, že by mohl prohrát a tak strašně začal být úzkostlivý, že se, jak se mezi sportovci říká, rozsypal. Honza si pohlídal, aby žádnou z barevných neměl lehkou a příležitostně se mu podařil i snooker. Když pak dostal šanci, potopit dlouhou hnědou na rovno s modrou v díře, nedokázal ani na druhý pokus dát. Honza s bílou na mantinelu hnědou potopil, ale modrou vymlel a tu pak s vypětím všech sil už Pepa dal. Tím se Honzovi přiblížil, ale věděl, že pro Honzu je růžová vítězná, kdežto on potřeboval obě. Tato barevná dohrávka trvala sama o sobě půl hodiny. Diváci už zívali a hráči se ploužili jako nemrtví, když Honza naservíroval Pepovi růžovou před střed, a tehdy se definitivně zlomil chléb zápasu. Pepa ji vyklepal ne víc než o jeden milimetr a po další dlouhé honičce se dostal k zakončení Honza, který z těžkého úhlu olíznul dokonale přesně a byl po třech hodinách a sedmnácti minutách těžkého boje ve finále turnaje.
Honza : Pepa 38:53, 54:26, 64:53
Ve finále turnaje o páté Zlaté trenky Galerie & Snooker kafé Koule se utkali Honza z Chomutova a Robert z Karlových Varů. Vzhledem k tomu, že Robert musel večer do práce, muselo se finále odehrát v náhradním termínu. Konalo se o tři týdny později, protože Honzovi se opět ozvalo těžké bolení zad a musel do nemocnice. Avšak všichni diváci byli o tomto posunu spraveni a nový termín byl všem znám. Robert tedy měl dost času potrénovat, zatímco Pepa mohl vydýchat svůj úděl a obléknout rukavičky rozhodčího.
 Hned v úvodu prvního framu se Robertovi podařilo několik snookrů a Honza odevzdával faul po faulu. Navíc Honza byl zřetelně nerozehraný a nedával koule, které se mu normálně daří. Přesto ještě před hnědou koulí byl stav vyrovnán. Jenže Robert hnědou dal a připravil snooker na modré, ze které Honza odevzdal 17 bodů a tím utnul první hru.
Ve druhé hře Honza také dává pěkný snooker. Robert však na druhý pokus trefuje. Padá blok za blokem, jistota střídá jistotu. Jakmile se stůl vyprázdnil a nastala barevná dohrávka, Robert několika dobrými snookry nahrál 22 bodů náskok, což byl i součet bodů na stole.
 Dvě koule ho dělily od vítězství. Jednu dal a náskok zvýšil na 26. Nyní zbývalo na stole pouhých 18 bodů a Robert stál před relativně lehkou modrou. Dva snookry teď již měly hodnotu 10 bodů, protože snooker na modré je za 5. S přibývající nervozitou se kupily i nevynucené chyby. Minul a Honza zopakoval kouzlo, které jsme viděli již v zápase s Pepou. Hned z následného strku vytvořil snooker, který již nemohl vrátit, protože ho potřeboval. Robert se ho rozhodl hrát extrémně prudkým štosem, což je bílá zahraná tak, že objede blokující kouli okolo. Ale neměl dost prostoru a Honza snížil. Robert pak mohl modrou ještě jednou dát, ale vyklepal a nestačil se divit, když Honza po potopení modré nalepil růžovou na černou, která stála těsně v díře. Robert nemohl zahrávat jinak, než že potopil černou a růžovou nechal přímo v díře pro Honzu.
 Honza pak měl lehkou práci s růžovou a černou musel potopit, aby vyhrál o těsné 4 body. Robert měl dvě nebo tři těžké příležitosti. Nenechával vůbec nic Honzovi lehkého, ale Honza se vzepjal k poslednímu strku a dlouhým televizním úderem vydrancoval nemožné vítězství a šlo se do rozhodujícího framu.
Začalo se pěkně zhurta, když Robertovi nedojela bílá z rozstřelu a Honza jí proměnil s modrou. Pár jistot a Robert červená zdarma s modrou, kterou vyklepal tak dobře, že mu zapadla do rohové kapsy. Pak se Honzovi nepovedlo potopit červenou s odrazem bílé o mantinel a Robert opět trestá modrou. Pak Honza druhou žlutou vyklepává. Ihned z této pozice Robert odchází od stolu až po vyklepání třetí barevné koule a Pepa hlásí 17 a utírá si čelo, protože nestíhá běhat vytahovat barevky.
 Tato hra trvala přesně 14 minut a diváci nestíhali kulit bulvy. Prostě co pokus o potopení, to koule dole. Honza ztrácel hodně bodů - jediná nepovedená jistota a Robert přidává další černou a hned v dalším náběhu pro změnu černou vyklepává a nechává ji přímo u rohové kapsy. Zůstávala tam a čekalo se jen, kdo první dá červenou kouli. Honzovi se ale žádná červená nehodila a musel nalepit bílou k rozstřelovému mantinelu. Robert ale i dálaku potápí a musí to udělat třikrát, než se mu podaří černou shodit. To už Honza může zvrátit jen vynikající nahrávkou na černou, ale jen se smíchem zoufalství sleduje, jak přichází nechtěná nahrávka a ze situace těží zase soupeř. Když si tedy po poslední červené Honza přivádí na hnědou, přepočítá skóre a protože prohrává už o 38 bodů, spočítal si, že aby nebyl o dva snookry pozadu, musí dát obtížnější růžovou s hráběmi. Ve skutečnosti potřeboval černou, toho si ale nikdo nepovšiml, protože vše proběhlo v obrovském tempu. Když svou růžovou nepotopil, hrál dál, protože ho ani rozhodčí neupozornil.
 Robert tedy dal ještě náběh žlutá, zelená, a teprve po vyklepání hnědé už nebylo pochyb o vítězi turnaje a Honza vstal ke gratulaci. Jako poražený finalista si odnesl permanentku do Koule na snooker v hodnotě 5 hodin, takže tolik ho zas prohra nebolela.
Robert : Honza 54:11
Co říci na závěr? Robert bral 6 hodin za nejvyšší náběh turnaje, 10hodin za vítězství a samozřejmě Zlaté trenky, které si jako poklonu divákům a organizátorům navlékl, ačkoli mu byly velice těsné.
  Celkem se rozdalo na odměnách rekordních 31 hodin zdarma na stole v Kouli a to za účast určitě stálo každému. Příští turnaj bude mít startovné o něco vyšší, ale zato zde uvidíme jistě i hráče z jiných koutů naší země, nejen z Varů, Chomutova, nebo Plzně. V odměnách se totiž budou též započítávat postupujícím hráčům i body do žebříčku české snooker ligy. Takže se těšíme častěji na náběhy přes dvacet, třicet a možná, ...možná přijde i kouzelník.
Výslednice se průběžně bude obnovovat na našich web. stránkách.
Výherní ceny turnaje o Zlaté trenky jako permanentky na stůl v KOULI
Vítěz trofej Zlaté trenky + 10h do KOULE
Finalista 5h -"-
Semifinalisté 3h -"-
Čtvrtfinalisté 1h -"-
Nejvyšší náběh 6h -"-
Zlatý trenky open 4sobota 2. 4. 2011
 Turnaj o Zlatý trenky IV. byl bezesporu největší. Menší startovné podle očekávání zvedlo zájem hráčů, kteří se do té doby neúčastnili. Ke zkušeným matadorům, kteří si již vyzkoušeli turnajovou atmosféru přibylo hned 7 nových jmen. Gáďa, Zdeněk, Filip, Burák, Martin starší, Jára a jeho náhradník David. Více hráčů, avšak méně zápasů, taková byla poslední soutěž.
 Bohužel někteří z hráčů z minulého turnaje nedorazili, což nás velmi mrzí a doufáme, že budou sledovat naše akce a příště se přihlásí. Jmenovitě Vojta, který, jako držitel Zlatých trenek rozhodně měl zkusit obhájit své vítězství. Jistě by to neměl lehké, všichni jsme se na něj pečlivě připravovali. Nepřijel, a tak zatím na dvojnásobného vítěze musíme počkat.
Tím jsme předeslali, že nevyhrál nikdo z předchozích držitelů a předbíháme tak úmyslně našemu dramatickému vyprávění. Turnaj byl koncipován jako play off systém, poprvé tak, jak se opravdu ve světě hraje. O to víc je vítězství cennější. Když se nesmí prohrát, je tlak, který na sebe vkládáme chutí po postupu, tím silnější. Sami se o tom přesvědčili všichni, kteří startovali.
Podařilo se rozvrhnout turnaj do tří dnů, což vyústilo v dodržení (konečně) časového harmonogramu v den finále. Když hráč ví, že má tři hodiny volno, může se jít projít, na oběd nebo večeři atd. a tím se lépe připravit na svůj další duel. Všechny zápasy byly dopředu rozvrhnuty na daný čas, a proto museli jednotliví aktéři přijmout tento fakt a přizpůsobit se. Odbouralo se ale čekání a celý turnaj mohl proběhnout v příjemné pohodě.
 V prvním dnu proběhla horní osmifinálová strana pavouka, a z ní vzešli první čtyři čtvrtfinalisté. Úvodní zápas turnaje sehráli Ilyja s Bobešem, který se připravoval s Pepou, Martinem starším a Vláďou. Den před turnajem dal Bobeš náběh 23 a bylo jasné, že Ilyja nemá nejšťastnější los. Ale chce-li hráč vyhrát, musí porazit každého, jak s oblibou říká Javor – držitel Zlatých trenek. Úvodní strk turnaje předznamenal ducha, ve kterém se celá soutěž odehrávala. Šlo o chyby. Ilyja totiž hned z rozstřelu poslal bílou do kapsy. Bobeš byl na koni, a když vyhrává, nemá moc soupeřů. Rychle se šlo do druhé hry. Tam se Ilyja poučený z předchozích nezdarů nepouštěl do žádných větších akcí. Pomalinku na soupeře ztrácel, ale trpělivě čekal na svou příležitost. A ta přišla ve snookru za růžovou kouli v samotném závěru. Náhle z prohraného framu byl vyrovnaný. Ilyja potřeboval růžovou i černou, Bobeš pouze růžovou. Tu také nakonec dal a z nahrávky smetl i černou. Bobeš – Ilyja 58:18, 58:47
Na druhou hru nastoupil Vláďa se Zdeňkem
 Opět nás zamrzelo, že jsme neměli přítomné web kamery, protože to co se stalo, skoro nikdo nikdy naživo neuvidí. Stejně jako dal Ilyja neuvěřitelnou kombinaci přes čtyři koule, podařilo se něco ještě více nevídaného Zdeňkovi. Vláďa nováčka v Kouli i v turnaji drtil vysokým rozdílem, když přišel Zdeněk a zamířil na žlutou. Věděl, že má stále šanci projít aspoň do Interligy, pokud se mu podaří náběh 13 a více. Mohl se pokusit blokovat a obrátit zápas, ale kdo byste to zkoušel za stavu 44:4? Zdeněk se rozhodl správně a po žluté zkusil zelenou véčkem a totéž pak učinil s hnědou. Diváci hulákali nadšením. Stačilo potopit modrou a Zdeněk měl 14.
 Když modrou potopil, chtěli jsme mu gratulovat, ale to by nesměla být růžová tak blízko středové kapse. Zdeněk ji musel hrát bílou od mantinelu a nejspíše z radosti nad postupem do Interligy Koule olíznul těžkou růžovou tak tak, zavrtěla se mezi stranami a spadla. Nyní už o nic nešlo. Většina z nás by takovouhle černou prostě nehrálo a začalo se radovat. Kdepak. Zdeněk černou nalepenou na mantinelu mířil véčkem do rohové kapsy, ale nebyla dost přesná a vylétla dvěma odrazy do protější kapsy. Ani tam ale neskončila. Provedla totéž a záhadným způsobem nabrala sílu na v pořadí čtvrtém a pátém mantinelu jdoucím rychle po sobě zamířila umírněným tempem zpět tam, kam ji Zdeněk zamýšlel. Ztrácela sílu, vždyť urazila po diagonálách na dvanáctistopém stole již osmý metr. Ale ten poslední metr překonala s grácií, jakou žádná jiná neumí. A když propadla do síťky, Vláďa, Bobeš a Pepa se málem zhroutili. Zdeněk si z turnaje odnesl 3h odměny za nejvyšší náběh 27 bodů, když spotápěl celou barevnou dohrávku. V druhé hře Vláďa raději nenechal nic náhodě a budoval svůj náskok obezřetněji. Zdeněk mu ještě přidal dvěma chybami na černé kouli a bylo po zápase. Vláďa – Zdeněk 44:31, 71:23
Dále hráli Gáďa s Pepou.
 Dlouhý a těžký zápas. Gáďa je pro většinu neznámým hráčem a že hraje velmi dobře, to Vláďa stále opakuje. Pepa mu ale nevěřil, dokud se nepřesvědčil sám. První frame Gáďa s přehledem vyhrál a Pepa se ocitnul v play off hře hned na začátku turnaje.
 Pepa musel vytáhnout zásobu svých slavných snookrů, kterými bodal a ohlodával sebevědomí Gáďovi po malých kousíčkách, jako se krysa prokousává ze smrtonosné pasti. Ještě v polovině druhé hry se nad Pepou stahovaly mračna, když se mu podařil první těžký blok. Druhý frame vyhrál díky 18ti bodům, které na Gáďovi vytahal z chyb. Na začátku třetí hry Pepa získal zřejmě magické požehnání, protože utopil dvě barevné koule, jak se říká haluzí – tedy jinam, než zamýšlel. Gáďovi se v otočeném skóré už nehrálo dobře a přišly chyby na barevných koulích. Jedna červená je jeden bod a po bodu se vyhrát nedá. I když se snažil až do úplného konce, Pepa ho už nepustil ze spárů a spíše takticky vyhrál. Gáďa – Pepa 33:20, 18:39, 24:36
Poslední zápas dne odehrávali Hany s Evou.
 Souboj mrtvol – jinak se tomu říci nedá. Oba dorazili po dlouhé probděné noci a jejich oči mžouraly do dálav stolu, že jsme se báli, jestli bradou na tágu při míření náhodou neusnuli. Eva se označila za servírku, neboť servírovala koule k dírám s vytrvalostí sobě vlastní. Hany je pak občas i trefil a tak pomstil ve svém druhém turnaji svou jedinou porážku, která ulpívala na jeho Zlatých trenkách číslo 1. Eva již barevnou dohrávku ani nechtěla dohrávat, protože jí bylo jasné, že dnes se jí prostě nedaří. Hany – Eva 53:19, 27:9
Ve středu se hrály pouze dvě zbylá čtvrtfinále, do kterých nastoupili Bobeš s Vláďou a Hany s Pepou, kteří začali.
 Pepa opět začal hůře. Ani to nebylo nervozitou, jako skvělou hrou Hanyho. Ten vedl už 21:2, když se Pepa rozhodnul snookrovat a z nahrávky trestat. Uštědřil Hanymu řádnou ránu do jeho sebevědomí, když hru otočil a vyhrál. Druhou hru ale Hany bojoval jako lev. Pomohla mu také modrá koule, která záhadně Pepovi propadla společně s bílou na turnaji hned několikrát. Byly to právě Pepovi modré koule, které ho držely při životě s těmi nejtěžšími soupeři, a nyní, jakoby se ho rozhodly zradit. Podobně jako v úvodu, Hany ztratil svůj slibný náskok, ale na konci zapotápěl barevku a vyhrál.
 Šlo se tedy do třetího rozhodujícího framu. Pepa byl na rozstřelu a ten mu vyšel dokonale, neboť Hany hned musel čelit snookru, když bíla doputovala za zelenou kouli v déčku. Oba se pak honili a své vedení si těsně kradli. Hany potápěním, Pepa svým blokováním do snookru, a tak až do samého závěru na černé kouli. Nebylo asi napínavějšího framu na tomto turnaji. Pepa musel potopit, aby skóre zůstalo na shodných 43:43 a mohla se černá přenastavit. Nakonec se mu podařilo vytáhnout nádhernou dálku a byla to první pořádná koule, kterou Pepa ukázal, že patří k těm nejnebezpečnějším. Černá šla zpět na svůj bod a hrálo se o ní. První, kdo se opravdu pokusil ji potopit, byl Hany a jemu za to budiž chvála. Odvaha ale tentokrát nebyla odměněna a z následné situace Pepa trestal. Stal se tak prvním semifinalistou turnaje a na svůj opasek hrdě zavěsil skalp držitele prvních Zlatých trenek. Hany – Pepa 31:51, 56:24, 43:50
Druhé čtvrtfinále hráli Vláďa a Bobeš. Oba v mírné euforii ze svých předchozích zápasů.
 Papírově měl Bobeš mnohem více turnajových zkušeností a jeho konečná na minulé akci teprve v semifinále ho zklamalo. Oba se opatrně oťukávali, když došlo na barevnou dohrávku. Žlutou a zelenou nechal soupeři a pak rozhodujícím náběhem smetl hnědou, modrou i růžovou.
 Druhý frame už šlo o podívanou s pěknými kombinacemi a jen díky nervozitě nešlo do kapes více než čtyři koule. Vláďa se poučil a zvolil méně přímočarou taktiku. Rozhodl se od začátku soupeře deptat snookry. Hned z rozstřelu za hnědou, a pak během hry ještě jeden těžší, nalepený přímo na žluté. Body Vláďovi rostly a rostly. To Bobeše vyprovokovalo hrát ze všech pozic černou kouli a bývalo by mu to vyšlo, kdyby se mu bílá nezachytila o střed a nepropadla taky. Bobeš vzdává druhý frame, když prohrává již o 38 bodů a vrhá se, do běla rozpálen, do rozhodující bitvy. Bobeš ale podle všeho svého soupeře notně podcenil.
 Vláďa zůstal v úplně stejném rozpoložení po celý třetí frame a nenechal se zlákat vidinou pěkného náběhu. Kdykoli měl možnost, urputně zasnookroval a jeho zavilost slavila úspěch. Všichni víme, jak je obtížné otočit zápas, jde-li o ten, který tě může poslat do čekárny na další turnaj. Navíc zrovna tehdy byla mezi diváky neukázněná dívka, která se nedokázala přestat smát a musela být několikrát napomínána. Bobeš sice nepodal oficiální protest, ale je všeobecně známo, že byl rušen. Taktika tak i ve druhém čtvrtfinále slavila úspěch nad úctyhodnou šikovností. Vláďa – Bobeš 9:27, 58:20, 47:34
Následoval již první sobotní zápas. Počasí se rozhodlo ukázat svou vlídnou tvář a místo aprílových dešťů nám prosvítilo celou Kouli. Jen pár kroků od galerie se objevily modré květy.
  V osm hodin a třicet minut nastoupili proti sobě Javor s Filipem.
 Nováček měl proti sobě neobyčejně těžký los a musel projít přes držitele Zlatých trenek. Ale mladík ještě nemá dost odehráno a pár zlozvyků z poolu ho nakonec vytrestalo. Větší poolová koule je snadným terčem a odeslat ji do velké kapsy na malém stole je pro Filipa takovou rutinou, že se ani neobtěžuje s proměřováním a mířením. Jenže snooker je králem všech kulečníků. Je velký, obrovský a jeho koule jsou o poznání menší. Vojta, billiardový velmistr, na snookru musel trénovat hodinu po hodině celé měsíce, než přišel a vyhrál Zlaté trenky. Javor – Filip 45:25, 34:14
Pak hráli Honza s Martinem mladším.
 Oba se znali z minulého turnaje. V prvním framu vše vypadalo vyrovnaně. Dokonce se zdálo, že Martin staršího Honzu vyškolí. Honza ale na barevné dohrávce dal 18 bodů v jednom náběhu a otočil první hru ve vítězství.
 Ve druhé hře už Honza rozehraně útočil. Martin nerezignoval, dokonce vytáhnul proti těžkému soupeři několik skvělých snookrů, ale protože na něj dolehla únava z náročného pátku, jeho sok ho udolal. Budiž mu útěchou, že jeho sok byl toho dne neporazitelný.Honza – Martin ml. 44:26, 59:35
David, který nastoupil místo Járy, který nemohl dorazit kvůli práci. Radek přijel až z Chomutova a vypadal, že se velmi těší. Byl usměvavý, vždyť minule prošel až do semifinále.
 Jenže se mu vůbec nedařilo. Hned na začátku musel čelit těžkému snookru a vzápětí na to potopil bílou. Tím začínal hru stavem 0:19 a už ji nezvrátil. Radek protestoval proti dávání rad soupeři a též upozornil na rušení při hře. Bohužel to se na turnaji může stát, a toto je jedna z věcí, na které musí vedení zapracovat. Poslední návrh hovoří o právu na opakování framu, pokud oba z hráčů souhlasí, že jsou vyrušováni. Sice to může notně celý turnaj protáhnout, ale tím pádem bude větší tlak ze strany organizátorů na klid.
 Ve druhé hře si Radek dával pozor na chyby a vyhrál. Třetí rozhodující frame byl napínavý a vyrovnaný. Hrálo se o černou kouli a tu David nakonec potápí.
 Radek tak musel z kola ven a tak náhradník postoupil na úkor favorita. Bylo to vlastně jediné překvapení základní osmifinálové skupiny. David – Radek 43:14, 19:45, 52:47
Martin starší se minulý turnaj přišel podívat na svého syna a jako mnoho jiných diváků si pak sám vyzkoušel, o čem že to je. A nadchlo ho to natolik, že začal pravidelně trénovat, aby si mohl zahrát na příštím turnaji taktéž. A jeho chvíle byla zde.
 Burák je úplný nováček co do odehraných hodin snookru a přestože ho hra baví, vždyť bez sebemenšího předchozího tréninku nahrál náběh 14 a to z úvodní hodiny zdarma, kterou má každý nový hráč hned vstoupil do inerligy.
 Na Martina ale nestačil, i když ho trápil dlouhou předlouhou hrou a čekal, až ho soupeř vyzve k odstoupení ze hry. Sem patří zmínka o tom, že díky úrovni hry se nemusel využít časový limit u předchozích zápasů. Pouze se aplikovalo pravidlo, že pokud soupeř potřebuje více než jeden snooker k otočení, hra končí. Toto pravidlo se příště uplatní v případě protahování jedním z hráčů nad limit 40ti minut.
 Vše dotud probíhalo báječně, ale všechen čas, který se zatím ušetřil tento zápas, spotřeboval a další už začínal s půlhodinovým zpožděním.
 Martin st. – Burák 47:24, 46:19
V pořadí třetí čtvrtfinále sehrál Javor – držitel Zlatých trenek s Honzou. V tu chvíli věděli, že další z trojice Chomutovských dál nepůjde.
 To, že se setkali Honza s minulým finalistou už ve čtvrtfinále, bylo způsobeno lepším postavením Radka v minulé soutěži. Mohli se sejít leda v semifinále, ale Radkovi o půl černé koule utekl postup a tak všechno bylo jinak. Honza věděl, že pokud Javora porazí, nemá před sebou nikoho silnějšího. Opřel se do něj, jen co je pravda. V první hře Honza vytvořil náběh 25 bodů. Tím si vylepšil svůj rekord a zároveň poskočil na třetí místo žebříčku Koule.
 Bylo by druhé, ale to mu vyfouknul Zdeněk v prvním dnu turnaje. Takových 25, to soupeře pořádně zatlačí do židle, a protože se Javorovi nedařily barevné koule, šlo se do druhého framu. Tam se na Javora ke všemu přilepila smůla, protože několikrát potopil bílou kouli. Nedařilo se mu míření a tak nečekaně vypadnul a ostatní si mnuli ruce. Honza – Javor 51:32, 42:23
Poslední čtvrtfinále sehrál David s Martinem starším.
 Zde si nikdo netroufnul tipnout vítěze. Oba hráči se znají z Interligy Koule. Zde vyhrál těsně Martin. Jak jsem již předeslal, chyby na bílé kouli stály za většinou proher přítomných silných hráčů. David překonal dokonce Javorovi tři z předchozího čtvrtfinále a potopil jich v prvním framu pět.
 To ho stálo první hru a do druhé nastoupil s vědomím, že pokud nevyhraje, vypadává. A to se nikomu nehraje moc dobře. Javor by mohl vyprávět. Martin ovšem už neponechal nic náhodě a postoupil ve svém prvním snookrovém turnaji už do semifinále. David – Martin st. 23:37, 23:43
A tak jsme znali všechny čtyři semifinalisty turnaje o Zlatý trenky 4. Ze všech šestnácti zbyli po dvou zápasech Pepa proti Vláďovi a Honza proti Martinovi staršímu. Z předchozích dnů byla horní polovina pavouka odehrána a nyní jsme znali i dolní stranu.
Pepa proti Vláďovi nastoupil příliš šťastně a bezstarostně. Přiznal, že ho vyřazení Javora dost rozrušilo, protože si na Vláďu věřil a už se viděl ve Zlatých trenkách.
 Otevřel hru a neohroženě roztrhnul červené koule. Vzápětí byl ve vynikající pozici, která zaváněla velmi vysokým náběhem. Jenže Pepa hned první kouli nedal a ani jeho přihrávka nedopadla, jak měla. To ho znervóznilo víc, než si připouštěl. Vláďa zcela bez problémů vyhrál první hru a Pepa pochopil, že svého soupeře hrubě podcenil. Stejně, jako před tím Bobeš. Celý zápas se odehrával ve znamení snookrů.
 Pepa se začal snažit seč mohl aby se odrazil od dna a na konci druhého framu potopil několik barevných koulí a prodloužil tak své utrpení do rozhodující hry. U jednoho ze stolů se rozsvítila svíčka a Bobeš s Martinem starším si dali romantický párek s hořčicí.
 Tomu se ale aktéři semifinále neměli čas zasmát. Pepa stále bojoval více sám se sebou, a pak Vláďa opět předvedl svou největší zbraň. Snookry. A ačkoli se Pepa zázračně vykrucoval, body Vláďovi pomalu přibývaly stejně, jako v zápase s Bobešem. Pepa pak ve strachu z prohry uklízel koule bez nahrávání a to mu vyneslo dva samosnookry, které v závěru Vláďovi vkládaly klid k potápění. Za stavu, kdy Vláďa mohl potopit lehký matchball – rozhodující kouli zápasu, raději vytvořil další snooker aby si déle vychutnal Pepův naprostý šok z tak kruté porážky. Vláďa – Pepa 48:23, 18:30, 56:32
Druhé semifinále hráli Martin starší s Honzou, který se po vyřazení Javora určitě cítil na vrcholu. Uhrál první hru bez problémů a až v té druhé ho Martin přesvědčil, že není v semifinále náhodou a bude s ním mít hodně práce.
 To když vyklepal druhou černou a v zápětí uhrál hezkých 12 bodů, na čtyři koule za sebou. Honza potom vytáhnul na soupeře dva těžké snookry a otočil vývoj zápasu. V tu chvíli Martin úplně ztratil koncentraci. Pak po Martinově chybě ho Honza nechal hrát z nastalé pozice. Jenže než se tak rozhodnul, přemýšlel, že bude hrát freeball, protože neviděl na červenou. Pro Martina to znamenalo jen další snooker, ale jak se všichni bavili o freeballu, myslel si, že ho má on sám a zahrál do barevné koule. Ještě se s takovou situací nesetkal a za svou neznalost zaplatil. Tím ztratil další body. Za celý turnaj Martin nepotopil jedinou bílou kouli, a také to ho vyneslo až do semifinále. Dál mu ale zůstaly brány zavřeny. Honza – Martin st. 47:18, 55:31
Finále tedy hráli Vláďa s Honzou. Byl to jejich čtvrtý zápas na turnaji. Nikdo jiný si tolik nezahrál. Vláďa postoupil přes Zdeňka, Bobeše a Pepu.
 Honza postoupil přes Martina mladšího, Javora a Martina staršího. Oba hráči předváděli celý turnaj velmi taktickou hru. Ovšem Vláďa byl ve finále už trochu nesvůj a nepředvedl tak těžké snookry, jako ve čtvrtfinále a v semifinále. Proč by je hrál, když celou dobu vedl. Jenže pak musel řešit svůj únik a tím svůj náskok ztratil. První hra byla nejnapínavější, protože se hrálo až do černé koule. Vláďa ji několikrát měl před dírou, ale ani jednou se mu nepodařilo ji potopit a Honza potom velkou dálku potopil s bílou od mantinelu a šlo se do další hry. Honza měl docela dlouhou krizi a pro změnu se mu vůbec nedařilo potápět, ale ani jednou nenahrál. Vláďa tím pádem neměl co trestat. To ho příšerně frustrovalo, abychom to řekli slušně :-). Přesto byl i druhý frame vyrovnaný a skončil až potopením růžové a černé koule, které dal Honza a stal se dalším Chomutovákem, který ukořistil Zlaté trenky Karlovarské Koule.
 Vláďa – Honza 34:38, 36:47
 Sláva vítězům a poraženým čest. Tímto ještě vyhlašujeme dodatečnou odměnu těmto borcům. Všichni, kteří nevyužili té šance před turnajem, si mohou zakoupit zvýhodněnou turnajovou permanentku za 750Kč/10h hry, a vy, co jste ještě studentstvo do 23let máte možnost 10h zakoupit za 500Kč. Pokud tuto šanci nevyužijí do konce dubna, nabídka propadá. Děkujeme všem zúčastněným hráčům a gratuluji těm, kterým se podařilo byť jen zvýšit svůj osobní rekord v náběhu.
ZLATÝ TRENKY OPEN 3 (MARATON) prosinec 2010 |
