Galerie&snooker kafé KOULE

Zlatý trenky open Říjen 2010

Turnaj, který se netradičně konal hned měsíc po tom prvním, měl hned několik jedinečností. Některé byly dobré a některé naopak. Ovšem všechno zlé je k něčemu dobré. Ledacos se na tomto turnaji vydařilo. Důstojnost a nervozitu z prvního turnaje vystřídala uvolněná nálada a radost ze hry. Všichni chtěli vyhrát, ale nikdo, zaplať Bůh, nehodlal kvůli vítězství jít přes mrtvoly, případně položit za Trenky život. Hráči, kteří nastoupili, se do sebe zaklesli jako jeleni v říji. Vždy jde především o podívanou, to je třeba si uvědomit. Sám nemám radost z vysokého náběhu v tréninku, když ho nikdo se mnou nesdílí. Co že bylo v nebývalostech Říjnového turnaje:

KLADY: prvně se hrálo na dva celé vítězné framy bez časového omezení a bez ubírání červených koulí, prvně se účastnil turnaje cizokrajný hráč (Ústecký kraj), prvně se stihnul turnaj během jediného dne, prvně se zapsal zápas jako nejdelší, nejvyšší náběh dorovnal rekord z minulého turnaje.

ZÁPORY: Nedorazil obhájce titulu, byli jsme jen 4, prvně bylo startovné 250 Kč.

První zápas Bobeš : Javor , začínal za brzkého (tedy aspoň pro mě) rána. Po počátečním rozehrání spolu nastoupili již v 10 h ráno. Sobotní den sliboval teplé slunečné počasí a tak se i stalo. Dokonce bylo v jednu chvíli nemožné mířit na koule směrem k oknům a musely být zataženy rolety. To nahrávalo Javorovi, protože Bobešův zrak není po úrazu 100%ní a jeho levému oku vadí ostré světlo. Zkusili jste si mířit jen jedním okem? Nezapomeňte, že nejsme na střelnici, a že tága nemají mušku. Ačkoli toho by se rádo pár z nás dožilo. Zápas byl nadmíru vyrovnaný a již po první hře bylo jasné, že jsme správně umístili na stůl všech 15 červených. Úvodem se ujal vedení Javor a po další půlhodině stálo na tabuli skóre 57:34 a 42:34 pro Javora. Snad měl Bobeš smůlu, že přemotivovaný Javor nečekaje na soupeře, rovnou vyslal svou atomovku v podobě nejvyššího náběhu v turnaji a na 6ti koulích udělal 22 bodů. Snadné vítězství to ale rozhodně nebylo a Bobeše čekalo druhé těžké utkání s Pepou.

 

Druhý zápas neměl favorita a od začátku se vědělo, že vyhraje ten šťastnější. První hra byla právě tak nervózní, jako odvážná. Padlo v ní několik bílých koulí na obou stranách a rozhodovalo se až v úplném závěru na černé kouli. Tu potopil Pepa 44: 40. Ve druhé hře se Bobeš pořádně rozparádil a ukázal něco málo z jeho umění. Především ho poháněl vztek z tak pro něj nespravedlivých výsledků než vlastní obava z prohry v zápase. Nasázel hned úvodem několik pěkných barev, a přestože v barevné dohrávce Pepa mocně finišoval, jakmile přišla první chyba, Bobeš trestal a pokračoval v potápění 58: 29. Došlo tak prvně v turnaji k rozhodujícímu třetímu framu. Nebylo pochyb o tom, že vyhraje ten, kdo natropí méně chyb a tak byla poslední hra opatrná, dlouhá a také bez vysokého skóre. Oba chtěli tolik získat potřebné vedení, že ani jednomu se nedařilo potopit barevnou kouli. Bobeš ale nakonec prohrál svou pověstnou hrou na černou kouli, neboť zatímco Pepa raději volil lehčí žlutou, než jen o malinko těžší modrou, Bobeš pohrdnul relativně pěknou hnědou a pak totéž udělal i s modrou koulí. Ani závěrečné blokování do snookru nevyneslo kýžený úspěch a Bobeš odešel zklamaný. Pepa : Bobeš 44:40, 29:58, 29:12.

 

Přesto Bobeš bral svou porážku nadmíru sportovně a sranda turnaj o úsměvnou cenu mohl pokračovat. Na rozehraného Pepu nastoupil Javor s náležitým respektem, a to se mu přičetlo k dobru. Nepodcenil svého protihráče a nastoupil s tím nejlepším, co v rukávu měl. Pepa hned úvodem stál na druhé černé kouli, ale nedal. Javor z nahrávky na Pepovo teoretickou třetí červenou ukázal, jak měl náběh pokračovat a nemýlil se. Jemu ovšem druhá růžová spadla a v Kouli to vřelo nadšenými ovacemi. Javor tak nejen utekl hrobníkovi z lopaty, jak bych tak řekl, ale posadil na ni nic netušícího Pepu, protože náskok je ve snookru báječná věc. Ono se říká, že v každé dovednostní hře musí člověk umět hrát hlavou. Tím chci říci, musí si umět věřit a stále nejen doufat, ale systematicky a trpělivě směřovat k vítězství. Sebedůvěra se přelila na stranu Javora a ten exceloval řadou krásných barevných koulí. Hra za půl hodiny měla na tabuli 100 bodů. Druhá hra byla ještě o malinko drsnější, ale to už Javor bezpečně věděl, že dnes není k poražení. Podotýkám, že ani jedena z her se nemusela dohrávat úplně do konce. Javor : Pepa 63:37, 70:32

 

Pak nastoupila ke svému prvnímu zápasu Eva a na ní vletěl ublížený Bobeš, který si chtěl za každou cenu spravit chuť. Přestávka mu neublížila, spíše naopak, soustředil se dobře a nenechal si Evu jen tak utéct. Dokonce si udělal slušný náskok, a i když na barevné dohrávce Eva získala pár snookrů, výsledek jen upravila na 58:46. Druhý frame měla Eva pěkně rozehraný a zdálo se, že také potřebuje ke zvýšení výkonu trochu toho vyhecování. Už slušně vedla a nikdo nečekal, jak rychlý obrat nastane. Inu barevná dohrávka, to je 27 bodů a to nemluvím o vynucených trestných bodech, které jak víme, mohou za skutečně pěkných okolností udělat slušný odskok.

Na sranda turnaji o Zlaté trenky hrajeme vlastní pravidlo, které praví, že hra pokračuje dál bez dalšího vracení po třech neúspěšných únicích ze snookru. Jednodušeji 3 snookry a dost. Hra pokračuje dál s tím, že hráč musí soka zablokovat nanovo, pokud chce další trestné body. Toto pravidlo bylo ve druhé hře využito. Došlo až do úplného konce a tak výhoda předešlého prvního vyhraného framu ujistila Bobešovu ruku pro zbytek zápasu. Ve svém posledním účinkování si odnesl své jediné turnajové vítězství. Bezkonkurenčně nejtěsnější zápas ač nakonec na pouhé 2 hry Bobeš : Eva 58:46, 46:41.

 

Zatímco Eva se teprve začínala rozehrávat, Pepa byl příjemně odpočatý na své poslední představení. Věděl, že pokud Evu porazí, má ještě teoretickou naději zůstat ve hře o nastavený finálový duel. To by se stalo, pokud by Eva porazila v posledním zápase Javora. Měla by jedno vítězství, společně s Bobešem, zatímco Javor s Pepou by měli po dvou a mohli by se setkat znovu, pokud by bylo dost času na další zápas. Jinak by samozřejmě bylo přihlédnuto k dříve odehranému vzájemnému střetnutí obou hráčů, kteří by měli po dvou vítězstvích. Eva měla před sebou těžký oříšek. Musela zdolat oba své protivníky. Pokud by Pepu i Javora porazila, přinejmenším by šla do finále, nebo po přihlédnutí ke vzájemnému střetnutí by se stala vítězem celého turnaje. Hrála o všechno. Tento zápas začal v 17h. a ještě v 18h. nebyl dohrán první frame. Tak ostražitě a opatrně se hrálo. Nakonec ani v barevné dohrávce Pepa nechyboval a získal vedení. Zápas měl kvalitu a to se odrazilo i ve vysokém skóre 67:35. Druhý zápas byl, ačkoli se to zdálo skoro nemožné, ještě ostražitější a opatrnější. Zatímco si oba milenci šli hutně po krku, Bobeš upadal do bezděčného polospánku.

Javor zůstával sedět v letargii a s největšími obtížemi se připravoval na svůj poslední duel. V celém turnaji průměrná délka jednoho framu stoupla na 40min. Vždyť zápas trval celé 3 hodiny. I zde padla hranice 100 bodů a super těsným rozdílem na poslední černé kouli vyhrál o jeden jediný bod Pepa : Eva 67:35, 53:52

 

Doposud nejdelší zápas historie Koule kontrastoval s posledním duelem, který sehrála frustrovaná Eva s poněkud přeodpočatým Javorem. Eva původně, kvůli nedostatku spánku vůbec nechtěla do turnaje nastoupit. Podezřívá Bobeše, že jeho noční trénování snookeru noc před turnajem je taktikou, jak oslabit spánkuchtivé majitele snookerové herny J.Nakonec si užila nejenom pěkný zápas, ale mohla se setkat na stole s katanem obou svých protivníků. Nyní začínala třetí zápas v kuse za sebou. Nemůžeme se divit, že její soustředěnost strk od strku kolísala. To každý hráč snookru zná. Vždyť i trénink se pro osvěžující přestávku dělí na 2 fáze. O to větší maraton to byl, že Eva hrála všechny tři zápasy, jako jediná, za sebou. Navíc v předchozím klání pokořila rekordní čas zápasu. Javor cítil už vítězství v celém turnaji a probudil se v závěru ke zdrcujícímu úniku. Eva na konci přiznala, že je znát to, že vítěz turnaje má třetím rokem na půdě po domácku vyrobený snookrový stůl a na něm může potrénovat. Javor : Eva 44:12, 48:24

Celý turnaj tedy trval včetně rozehrávek a přestávek od 9:30 do 21 hodin. Nejméně si na stole trochu paradoxně pobyl Javor, protože všechny roznesl na kopytech. Ale i tak hrál pěkné tři hodiny +rozehra.

Další a možná definitivně poslední turnaj o Zlaté trenky se koná 29. 12. a pokud bude větší účast hráčů, ačkoli v tu už nikdo z pořadatelů nedoufá, rozvrh zápasů půjde i do druhého dne. Tedy 29. – 30. 12. 2010. Pravidla ponecháváme stejná, jako je napsáno na konci prvního turnaje. Tedy: 7 hráčů a méně – každý s každým, 8 hráčů a více – pavouk na dvojí porážku, 250 Kč startovné, 10 červených, 2 vítězné hry, 40 min. limit na hru, max. 3 opakování za sebou pro únik ze snookru.  Všechny kulečníkové hráče (nejen snookru) srdečně zveme. Pro větší motivaci jsou i ceny opravdu královské. Kromě trofeje Zlatých trenýrek vítěz obdrží 5h. snookru zdarma. Finalista pak 2h. Oba poražení semifinalisté 1h. Za nejvyšší náběh turnaje obdrží kterýkoli z hráčů turnaje 3h. hry zdarma na stole v Kouli. Větší účast v nadcházejícím turnaji doufám podpoří i vánoční permanentky.

A nyní taková malá tematická úvaha, kterou prosím berte s rezervou a úsměvem. Nezapře se ve mně učitel, takže mi to nedá, abych Vás, co jste se báli přijít, nepopíchnul.

Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se.

Výsledky v měření dvou stejných hráčů v turnajích mohou být často opačná. Podle rozpoložení hráčů a velkou roli hraje v naší sranda úrovni štěstí. Vzpomínám na dobu, kdy jsem hrával závodně tenis. Tak moc jsem chtěl vyhrát, že se mé zápasy v turnajích staly noční můrou a dík tomu jsem prohrával. Byl jsem lepší, ale svazovaly mě vlastní nároky na sebe sama a tak jsem si hru vůbec neuměl užít a netěšila mě. Už to byla šeredná práce a ne veselá zábava. Je třeba se přijít bavit, hrát pro radost. Kéž bych to věděl tenkrát. Nevěděl a raději jsem tenis pověsil na hřebík. Teď toho lituji.

Uvolněte se, prosím. Jde přeci o Zlaté trenky. Nehrajeme o stohy liber, ani o budoucí postavení v žebříčku, které nám zajistí účast v další akci. Nemusíme se tedy zabývat hloupostmi jako je nedostatek tréninku, nervová slabost, anebo snad dokonce omdlívání ze strachu z ostudy J.

Kdo si neumí sám ze sebe udělat psinu, toho nikdo nebere vážně. Protimluv, že? Naopak ti, co bez své upnuté okázalosti a bez svého efektního velikášství neudělají ani krok, ti jsou nejvíce k smíchu. Holt slovo frajer, ač se zdá jakkoli kladným označením, je veskrze pojmenováním nejapného a poněkud nedospělého jedince. Totiž, aby se člověk přestal brát vážně, k tomu musí dospět a největší hodnotou v takovém vnitřním boji je, jak jinak než, odvaha.

 

Přejeme hodně zdraví a lásky a příjemné prožití vánočních svátků. K vánocům každý mladší 23 let má 10h snookru za 500 Kč a každý dospělý 10h za 750Kč. To je 50% sleva. Platí od 15. 11. do 23. 12. 2010. Nevybrané hodiny si můžete pohodlně vybírat postupně i napřesrok. Permanentka je nepřenosná (Platí jen pro svého majitele). Každý má nárok pouze na jednu.

Vaši Pepa a Eva.

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz