Listopadový turnaj Karlovarské snooker ligy byl třetím v pořadí
Koule kam se podíváš! To proto, že listopadový turnaj KV snooker ligy byl doprovázen turnajem v poolbilliardu. Všichni zasvěcení tušili, kdo by měl poolový turnaj vyhrát. Na snookeru bylo favoritů jako obvykle více. Přesto jeden z nich vyčníval, nejen výškou, ale i hrou samou.
Brzy z rána k nám dorazili nedočkaví Plzeňáci a hned se chtěli rozehrát, aby si zvykli na odlišné plátno a mantinely, které odráží mnohem více, než ty jejich. Chlapci, chlapci, stejný problém máme my Varáci, když přijedeme do Prahy. Tam to běhá dvakrát tak rychle, jak u nás. Ale podmínky jsou pro všechny v daném zápase stejné a všichni budou bojovat navzdory větru dešti. Tak to má být.
Na stolech se opět po dlouhé době sešli mladí i ti starší. Láďa a Ondra, kteří stojí právě s bílými rukavičkami v rolích rozhodčího jsou oba ve věku 15 let. Výborně chlapci, tak ještě trénujte aspoň 2x týdně nějaké ty 4 hodiny a uvidíme se v Praze na Mistrovství ČR juniorů.
Eda Horčička ačkoli hraje týmy za Prahu, je Karlovarák. Naopak, nevynechá jedinou příležitost, aby si v Kouli zahrál. Obzvláště, jde-li o prestižní žebříčkový turnaj KV snooker ligy. Nultý měsíc srpen absolvoval, a dokonce ho vyhrál, můžete si výsledky prohlídnout na našich stránkách pod Jednodenními turnaji. Bohužel pro něj ze srpnového turnaje se body nerozdávaly. A že byl stejně náročný jako všechny ostatní.
Michal Appeltauer se zůčastnil pouze poolového turnaje a tak mu do snookerového žebříčku KV ligy utekly cenné body. Rozhodně může mířit na vítězství v ročníku, už předvedl, že umí porazit kohokoli z pole soupeřů. Fandíme ti Apíku, jeď!!
O Láďovi už jsme mluvili. Výborný přístup, nenadává na hovadiny, nesvádí svou chybu na křívé tágo, nerovný stůl, úzké díry, nedobré mantinelové gumy, staré plátno, ukecaného soupeře, hulákání až frenetický smích z baru, lidi, co si mu stoupají do zorného úhlu a podobné malichernosti, které my starší rádi uvádíme jako pravý důvod našeho nečekaného selhání. Pravda je, že se umí soustředit, i když zatím nepronikl mezi nejlepší 4 hráče. To bych si dal jako metu - semifinále.
Obě barmanky, Kačka i Klárka sloužili dlouhou sobotu. Dva turnaje naráz a nahoře na golfu a dole na šipkách určitě a na celoplošné obrazovce nebylo prázdno. Jak je milá v takový den dámská společnost. Hned je nám jasné, že to strašně žereme a naše panická hrůza z příštího framu je poněkud k pousmání. Musíme se naučit si tu hru víc užívat a neplácat tolik energie na uklidnění nervů. Koho to zítra bude zajímat, že jsi vyklepal matchball ze 30cm od díry.
Zdá se vám, že za stolem je dítě? To proto, že neznáte Edu - měří 195 cm a váží možná přes metrák. Velké snookerové stoly jsou opravdu velké. Na šířku se tam pohodlně vyspí 4 chlapy (nebo 8 teplých) o výšce do 180cm. Koule mají průměr 5 a půl cm a trefit takovou kouli do správného místa přes diagonálu je otázkou hodin tréninku. V tomto sportu je talentem píle, odhodlání, trpělivost a nadšení. Nic víc k tomu nepotřebujete. Snad kromě času, který je nutno mít na trénink. Pokud máte všechno tohle, přijďte a naučíme vás hrát levou rukou tak, že za pár let můžete vyhrát mistrovství ČR.
Pooloví matadoři a mistři republiky houfně bojují o každé potopení. Turnaj v poolbilliardu byl výborný nápad a zároveň předvedl naši hernu širší kulečníkové veřejnosti. Na třech stolech ubíhá turnaj o poznání rychleji. Místo na třetí snooker by bylo. Zvažme to. Kdo se nepřihlásí na turnaj včas, nemá na snookeru už možnost se přidat. 12 míst je vzhledem k pravidelné obsazenosti zřetelně málo. Proto se hraje kvalifikační část jen na 6 koulí. Trochu loterie, že? Kdopak ale má daších 50 tisíc na 3. snookerový stůl?
Takhle to vypadá, když člověk nemá kam si nahrát. Z červené se musí hrát barevná. To jsem zvědav, na kterou si Láďo tu bílou přivedeš. A nezapomeň, že bílou musíš postavit tak, abys po potopení barevné měl pokračování na červené kouli. Pravidla říkají "červená, barevná, červená, barevná..." S trochou cinismu prohlašuji: Kdyby to aspoň bylo jednou barevná. Vždyť kdo dá ve framu 2x čtyři koule za sebou, neujde mu povětšinou vítězství. A to není zase taková dřina. Nebo ne?
Pavel Vyleta je z Plzně. Má svůj osobák ze hry 41 bodů v jednom náběhu. To by u nás stál na vrchu žebříčku náběhů. A brzy tam bude s nějakým super náběhem, ale musí to dát u nás. Jinak to neplatí. Heč! Zatím se z Plzeňáků daří více Vláďovi Šťastnému, který není vděčný svému jménu ale svému umu za to, že už u nás vybojoval jednu bramborovou a jeden bronz. Vždyť Vláďa má osobák 38. Hmm, zkuste to dát v turnaji. Asi by nám spadla brada.
Dva turnaje naráz, výborná atmosféra. Bouchání koulí o sebe a do děr, sem tam zoufalý vzdech a všudypřítomný upřímný úsměv na všech hlavách vyzařující čirou radost a potěšení z takto prožitého dne. A že se to táhlo do noci.
Vypadnuvší hráči Jíra a Ondra si vyprávějí své dojmy a zážitky. Už do bojů nezasáhnou, ale na finále se oba těší a doufají, že ho shlédnou. Ostatně po finále je vyhlášení s rautem, že ano.
Michal Gavenciak (Žán) vyhrál poolbilliardový turnaj a dostal se nečekaně hladce opět i do finále snookerového turnaje. Kdo umí umí. V pozadí vidíme Željka, který se podíval do finále již podruhé za sebou. To už je kvalita.
U výsledků s hráči porovnáváme, kdo kam propadl, kdo se kam vyhoupl, kdo jde dál, kdo končí.
Vítězstvím ze skupiny se radovali Žán, Martin, Eda a Željko. Ti se setkali s druhými ve skupinách. Třetí ze skupiny vypadnul z turnaje. Nečekaně se dál nepodíval Vláďa Palm (Banďour), který nedávno utvořil nový rekord z tréninku našich hráčů Snooker klubu Koule, když zahrál na svém stole v Horní Blatné neskutečných 36 koulí do kapsy za sebou. Bylo to z pozice 3 (modrý kříž). Viz. Když budete trénovat na našich stránkách. Ale na turnaji mu to nešlo. Inu, není každý den posvícení. Ale Banďour je stále černým koněm soutěže a jakmile si uklidní a vyčistí palici, nebudeme asi už proti němu mít sebemenší naději. Nebude nás porážet, bude s námi zametat.
Željko se zjevil v klubu a ihned vyletěl na oblohu jako jasná hvězda. Hodiny, které strávil u stolu se budou jistě počítat už na tisíce. Jeho osobák z Prahy z jednoho náběhu čítající 71 bodů mu prozatím do žebříčku náběhů nebudeme počítat. Už teď se ale do klubových análů zapsal náběhem 31. Z tohoto turnaje si odnesl nejen účast finalisty, ale i nejvyšší náběh turnaje 25 bodů. Gratulujeme. Mrkni Željko na Žebříček náběhů našich hráčů...
A zde máme výslednici listopadového turnaje. Pavouk nabitý jmény k prasknutí. Čtvrtfinále, jak se patří. Do semifinále se dostali 3 vítězové předchozích turnajů a finalista posledního. Takže nakonec vůbec žádné překvapení co do úspěchu úspěšných a smůly těch, kteří nehrají o nic hůře, jen mají v turnajích zatím trochu více nervíků, na něž se nejraději lepí smůla. Snooker je především o sebevědomí. Kdo chce vyhrát, musí si o sobě myslet, že je nejlepší a že na to má. Po tvrdém tréninku mám tyhle pocity taky a většinou pak jdu hodně daleko.
A loučíme se pohledem na vítěze Zářiového a teď i Listopadového turnaje. Michal Gavenciak vyhrál suverénně jak poolový, tak snookerový turnaj konaný 30.11. 2013. Gratulujeme Žáne a těšíme se na Prosincový turnaj.
Pro vítěze je připravena nejen odměna finanční, ale i pohár vánočního turnaje, který předcházel tomuto klání v předchozích ročnících a je to již pátý rok, co se po vánočních svátcích sejdou hráči snooker klubu Koule a bilancují uplynulý rok.
Zároveň se slavnostně vyhlásí i vítěz Interligy Koule, soutěže jednotlivců systému každý s každým jednou do roka na 3 vítězné framy. Viz Interliga Koule na našich stránkách.